Vznik ostravského nářečí , nebo lépe řečeno ostravské hornické mluvy, souvisí těsně se vznikem uhelných dolů na Ostravsku v druhé polovině 18. století. Místní zaměstnanci šachet potřebovali nové názvy na vyjádření nových pojmů na pracovišti. Tvořili si proto nové výrazy, přenášeli významy starších domácích slov, hlavně však přejímali s novými věcmi i nové názvy z názvosloví cizího, především německého, polského, jakož i ze starší české terminologie.
